Na začátek 
Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math




Nektar z dopisů
Pokyny pro služebníky Svatého Jména
Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí

„Když začneš pronášet bez přestupků,
budeš přesvědčený o tom, že veškerá
dokonalost pochází z přijímání Svatého Jména.“

Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Velice mne potěšilo, když jsem se dozvěděl, že vzrostlo tvoje nadšení pro pronášení Svatého Jména. Jakmile se pronášením Svatého Jména odstraní anárthy, potom se automaticky vyjeví Pánova podoba, vlastnosti a zábavy. Vůbec není potřeba se uměle snažit na Pánovu podobu, vlastnosti a zábavy vzpomínat. Svaté Jméno a Nejvyšší Pán se od sebe neliší. Tento fakt si uvědomíme, až když naše anárthy zmizí. Když začneš pronášet bez přestupků, budeš přesvědčený o tom, že veškerá dokonalost pochází z přijímání Svatého Jména. Ten, kdo pronáší Svaté Jméno, probouzí svoji duchovní podobu a zároveň si postupně uvědomuje rozdíl mezi hmotným tělem a duchovním já. Když člověk dosáhne sebeuvědomění a pokračuje v přijímání Svatých Jmen, bude ihned vnímat transcendentální podobu Nejvyššího Pána Krišny. Je to Svaté Jméno, které přitahuje živé bytosti k transcendentální podobě Krišny tím, že oživuje jejich vlastní transcendentální podobu. Je to Svaté Jméno, které přitahuje živé bytosti k transcendentálním vlastnostem Krišny tím, že vyjevuje jejich vlastní transcendentální vlastnosti. Je to Svaté Jméno, které přitahuje živé bytosti k transcendentálním zábavám Krišny tím, že probouzí jejich konstituční sklony. Služba Svatému Jménu (náma-sevá) zahrnuje všechny oddané činnosti a funkce toho, kdo Jméno pronáší. Služba Svatému Jménu tělem, myslí a řečí automaticky povstane na obloze srdce. Služebník Svatého Jména si ve svém srdci spontánně uvědomí esenciální charakter Svatého Jména. Studiem písem, nasloucháním Svatému Jménu a rozvojem praktik vztahujících se ke Svatému Jménu se dostaví pochopení skutečné slávy a identity Svatého Jména. O tom se není třeba více rozepisovat. Prostě nepřetržitým pronášením Svatého Jména ti bude vše vyjeveno.

Ačkoliv je pravda, že jak čisté, tak nečisté objekty jsou hmotné, ve vztahu k Nejvyššímu Pánovi se musíš vzdát nečistých objektů. Věci v kvalitě dobra jsou čisté a věci v kvalitě vášně a nevědomosti jsou nečisté. Rozvoj kvality dobra by měl zničit vliv kvalit vášně a nevědomosti. Jinými slovy, živá bytost by se měla upevnit v kvalitě čistého dobra, neboť ví, že tato kvalita je transcendentální, a sloužit Pánovi Harimu pouze pomocí čistých přísad. Ten, kdo má nečistou mentalitu, nemůže Pánovi nabídnout přísady zrozené z kvality vášně a nevědomosti. A co více, Nejvyšší Pán nepřijme dokonce ani čisté objekty, pokud nejsou nabídnuty tím, jehož mentalita překročila tři hmotné kvality. Tak mnoho záleží na mentalitě uctívače. Čistota se musí vždy brát v potaz. Když je transcendentální mentalita vyvinuta, potom se zvažování čistoty a nečistoty automaticky rozplyne a transcendentální pojetí zvítězí.



Amrita Vání - Podvodníci a pochlebovači
Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur

„Iluzorní energie živým bytostem za žádnou
cenu nedovolí, aby se staly upřímnými.
Proto připravuje různé triky, aby udržela lidi
daleko od společnosti opravdových oddaných.“

Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Ve světě, který je plný podvodníků, jsou respektováni podvodníci. Čistí oddaní, kteří nesvádějí lidi, nejsou v tomto světě respektovaní. Současným módním trendem je nechat se podvádět těmi, kteří svádí lidi ve jménu hari-kathá. Skuteční oddaní a ti, kteří odhalují neoddané, jsou často zaměňováni za obyčejné lidi, neboť neoddaní a podvodníci matou obyčejné lidi tím, že tyto skutečné oddané nazývají zloději. Tímto způsobem se snaží uchovat si a zakrýt svoje vlastní podvody. Iluzorní energie živým bytostem za žádnou cenu nedovolí, aby se staly upřímnými. Proto připravuje různé triky, aby udržela lidi daleko od společnosti opravdových oddaných.

My všichni chceme být šťastnými, jenomže jsme si spletli neštěstí se štěstím. Často voláme doktora, aby léčil naši nemoc, avšak místo toho, abychom následovali léčebnou kůru, kterou nám předepsal, radíme mu, aby nám předepsal léčbu, kterou jsme si sami vybrali. Je snad možné, abychom se potom uzdravili? Stejně tak, když jsme přijali duchovního mistra a místo následování jeho pokynů jednáme podle vlastních rozmarů, je možné abychom z toho získali prospěch? Právě proto nemůže být pochlebovač doktorem. Jestliže pochlebovač, místo aby předepsal vhodnou medicínu a dietu, napíše předpis




Amrita Vání - Kdo je oddaný?
Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur

Oddaným je ten, kdo pro Krišnovo štěstí obětuje vlastní štěstí; ten, kdo Krišnovi neustále slouží tím, že se pro Jeho potěšení zříká vlastního požitku. Takový oddaný zcela jistě dosáhne prospěchu. Oddaná služba je sklonem poskytovat Krišnovi potěšení. Snaha dosáhnout vlastního štěstí je neoddaná služba, z níž pramení veškerá bída a utrpení. Neoddaný říká: „Stanu se Krišnou a budu si užívat intimní společnost žen.“ Když někdo takovéto myšlenky zavrhne a raději následuje příklady ideálních Vaišnavů, jeho skutečné štěstí je zaručené. Nestará-li se někdo o to, aby byl neustále zaměstnaný v Krišnově službě, stane se zcela jistě poživatelem hmotných objektů anebo se jich bude suše zříkat, Vaišnavou se však nestane.


„Oddaným je ten, kdo pro Krišnovo štěstí obětuje
vlastní štěstí; ten, kdo Krišnovi neustále slouží tím,
že se pro Jeho potěšení zříká vlastního požitku.“

Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí



Amrita Vání
Kdo nás ochrání před smrtí?
Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Pouze duchovní mistr, který je důvěrným společníkem Šrí Čaitanji Maháprabhua, má schopnost nás osvobodit od smrti, která má podobu hmotného bytí.


„Pokud nehledáme Absolutní Pravdu,
nejsme nic víc než mrtvá hmota.“

Šríla Prabhupád Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Zvažme nyní, kdo je duchovní mistr a kdo je bezvýznamný. Ten, kdo nepřetržitě slouží Absolutní Pravdě - nejvyššímu a nejúctyhodnějšímu objektu všech duchovních mistrů - je nefalšovaným duchovním mistrem. Nemluvím o guruech, kteří učí hru na vínu nebo kulturistiku. Takové osoby nás nemohou ochránit před smrtí. Šrímad Bhágavatam (5.5.18) uvádí:

gurur na sa syāt sva-jano na sa syāt
pitā na sa syāj jananī na sā syāt
daivań na tat syān na patiś ca sa syān
na mocayed yaģ samupeta-mŗtyum

„Pokud nás duchovní mistr, příbuzný, otec, matka, polobůh nebo manžel nemohou ochránit před opakovaným zrozením a smrtí, měli bychom je ihned opustit.“

Žijeme-li v iluzi, jsme polapeni v pasti smrti. Má- me-li poznání (jsme uvědomělí), jsme osvobození. Když jsme paralizovaní nebo když umíráme, shledáme, že poznání které pochází z tohoto světa, je naprosto k ničemu. Pokud nehledáme Absolutní Pravdu, nejsme nic víc než mrtvá hmota. Bytost, která nemá schopnost osvobodit svoje subjekty (ty, již na ní závisí) od smrti, pouze podvádí. Ten, kdo se nás snaží přimět k závislosti na smyslovém uspokojování, je zcela jistě pod-vodník. My bychom však měli sloužit duchovnímu mistrovi, který nás ochrání před všemi takovými podvodníky. Měli bychom mu sloužit v každém roce, každém měsíci, každém dni a každém okamžiku.



Proč si neuvědomujeme Pána?
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Jak by si živé bytosti, jenž jsou Pánovými služebníky, mohly uvědomit Pána, když se pravidelně nestýkají s Guruem a Vaišnavy a bez přestání jim neslouží? Jsme-li zaneprázdnění světskými a rodinnými činnostmi, je možné, abychom chápali Pána vesmíru?

Protože jsme ovládaní hříšnými touhami, vyvinuli jsme v současnost špatnou mentalitu; myslíme si, že máme důležité povinnosti, jenž v tomto světě musíme vykonat. Příčina toho všeho se nachází v naší averzi vůči Původnímu Zdroji. Když člověk šlápne do tekutého písku, jsou jeho nohy vcucnuty dolů. My jsme stejně tak šlápli do tekutého písku závislosti na hmotném fenoménu, který nás táhne dolů. Místo abychom inklinovali sloužit Krišnovi, trávíme svůj čas pod vlivem hříšných tužeb. Iluzorní energie Pána Višnua nás natolik podmínila, že si myslíme kdoví jací požitkáři a zkušení světáci nejsme. Dávejte si pozor. Přijímejte vedení na každém kroku. Buďte extrémně opatrní. Je pro nás životně důležité, abychom byli ovládaní duchovním mistrem na každém kroku.



„Protože jsme ovládaní hříšnými touhami,
vyvinuli jsme v současnosti špatnou mentalitu;
myslíme si, že máme důležité povinnosti,
jenž v tomto světě musíme vykonat.“

Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Sloužit oddaným je pro nás přínosnější než sloužit Pánovi. Živé bytosti obdrží více milosti, když se stýkají s oddanými, než když se snaží setkat přímo s Pánem. Místo, na němž sídlí duchovní mistr nebo oddaný je pro čisté uctívání Hariho příznivější, než místo na němž sídlí Nejvyšší Pán. Pochopte význam rčení: „Kdekoliv jsou Vaišnavové, tam je Vrindávana.“ Když nás však guru-séva (služba duchovnímu mistrovi) nezajímá, znamená to, že jsme selhali a nestali se služebníky. Ukazuje to, jak pyšní a zamotaní v hmotných myšlenkách jsme.

V teistickém světě není většího námětu k diskuzi, než téma jak sloužit lotosovým chodidlům Šrí Rádhá-Góvindy. Vždy poslouchejte hari-kathá. Nestaňte se materialisty, kteří byli zbaveni Pánovy transcendentální služby. Věnujte velkou pozornost uctívání Hariho. Tolik životů už jsme ztratili zaměstnáním v jiných aktivitách. Buďte vždy pozorní ve vaší snaze dosáhnout životního cíle. Vždy pozorně služte duchovnímu mistrovi a Krišnovi s láskou a oddaností a zcela jistě si uvědomíte Nejvyššího Pána.



Amrita Vání
Když jsme se narodili s lidským tělem, je nutné, abychom uctívali Nejvyššího Pána Hariho?
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Díky velkému štěstí a Pánově milosti nám bylo dáno lidské zrození. Lidská životní forma je extrémně vzácná a nikdo nám nezaručí, že se v příštím životě znovu staneme lidmi. Nějakým neštěstím se můžeme stát duchem, čarodějnicí, skřetem, zvířetem, ptákem či hmyzem. V těchto životních druzích je nemožné uctívat Pána Hariho. Proto bychom neměli plýtvat časem, který nám v tomto těle zbývá, na zbytečné činnosti.

Život je dočasný. Přesto nám lidský život může udělit duchovní spásu. Proto bychom měli tak dlouho, dokud jsme naživu, rychle pracovat na dosažení duchovní dokonalosti. Lidské bytosti se pyšně považují za bráhmany, kšatriji, vaišji nebo šúdry, brahmačaríny, grihasty, vanáprasthy nebo sanjásíny. Nicméně ti, kdož jsou inteligentní, by se neměli pyšnit těmito falešnými totožnostmi. Jsme jednoduše Pánovými služebníky. Nejsme produkty tohoto světa. Považovat tělo za vlastní já je iluze. Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl:

jivera svabhava, krsna-'dasa'-abhimana
dehe atma-jnane acchadita sei 'jnana'

„Původní povahou každé živé bytosti je považovat se za věčného služebníka Krišny. Pod vlivem máji se však považuje za tělo, čímž je zakryto její původní vědomí.“

(Čaitanja Čaritámrita, Madhya 24.201)


Hariho Svaté Jméno se nezjeví na jazyku těch, kteří jsou namyšlení a pyšní na své hmotné vlastnictví. My jme věčně podmíněné duše. Díky tomu, že jsme zapomněli na Krišnu, jsme spadli do iluze. Teď nemáme jinou možnost než se vzdát svého falešného ega a zcela se odevzdat lotosovým chodidlům gurua a Krišny. Sloni se považují za slony a psi za psy, lidé by však takhle uvažovat neměli. Spíše by měli být pyšní na svoji skutečnou totožnost. Šrí Čaitanja Maháprabhu řekl: „Jivera svarupa haya krsnera nitya dasa, přirozeným postavením každé živé bytosti je být věčným služebníkem Krišny.“ (Čaitanja Čaritámrita, Madhya 20.108)

Pán Hari se nachází v každém atomu a přitahuje hlupáky stejně jako učence. Pouze ti, kteří netouží po hmotném požitku, nechtějí být pány a netouží po tom, aby je někdo považoval za světce a vzdával jim úctu, jsou kvalifikovaní naslouchat Jeho pokynům. Avšak ti, kteří jsou připoutaní k něčemu tak bezvýznamnému jako je vlastní pýcha, nezaslechnou Pánovo volání.

Přesto by tito lidé měli vědět, že smrt je nevyhnutelná. Adya vabda satante va mrtyur vai prninam dhruvah. Ať už dnes nebo za sto let, každá živá bytost musí zemřít. Jsme vnímaví, ale pokud i přesto, že jsme vnímaví, nepřistoupíme k Pánovým oddaným a pozorně neposloucháme jejich pokyny, naše zkáza je nevyhnutelná.

Hariho máme šanci uctívat pouze v lidské životní podobě, v žádné jiné formě života to možné není. Proto dokud nezemřeme měli, bychom se věnovat hari-bhadžanu tím, že se vzdáme všech ostatních zaměstnání. To je jediný způsob, kterým můžeme dosáhnout konečného cíle života.

Každý je v tomto světě připravený nás zničit. V této zemi nepřátelství jsou naši takzvaní známí a příbuzní nepřízniví pro naši oddanou službu. Proto nemáme jinou možnost než přijmout útočiště u Vaišnavů. Vaišnavové jsou naší skutečnou rodinou. Pro nikoho jiného nepotřebujeme nic dělat. Společně s ostatními lidmi potřebujeme pouze sloužit Pánovým oddaným. Nechť každý slouží Pánovi s jeho či s jejím poznáním, inteligencí, akademickým vzděláním, fyzickou sílou, bohatstvím a dovedností. Čím déle budeme oddanou službu odkládat, v tím větších problémech se budeme nacházet.

Lidé, kteří následují nevaišnavské náboženské principy, nemohou dosáhnout ničeho příznivého. Všechno příznivé se nachází v rukou těch, kteří se odevzdali lotosovým chodidlům Vaišnavy. Nevaišnavové jsou ozdobeni jen girlandami zrození a smrti. Osoby připoutané k hari-bhadžanu již více nevstoupí do lůna žádné matky. Co říci o Vaišnavech - dokonce i ti, kteří dostali příležitost vidět lotosová chodidla pokročilého Vaišnavy, se již znovu nanarodí.



Amrita Vání
Opusťme naše světské zkušenosti
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Vše, co jsme se od dětství naučili, je světským vzděláním. Takové vzdělání nás pouze učí jak žít v tomto světě. Když se však v našem srdci zakoření duchovní poznání, tak si snadno uvědomíme, jak bezvýznamné výše uvedené vzdělání je.

„Jsem Pánovým služebníkem, a ne objektem něčí služby. Sloužit Pánovi je mojí jedinou povinností. Nebudu dělat nic jiného než sloužit Pánovi.“ Když tato zbožná mentalita zajme moje srdce, odstraní všechny mé hříšné myšlenky a cokoliv, co jsem se naučil od mého světského otce, matky, příbuzných a učitelů. V okamžiku, kdy zapomenu, že Krišna je tím jediným, kdo si užívá, spadnu do oceánu hmotného bytí.

Podmíněný život těch, které přitahuje služba Pánovi, je vyčerpán, a podmíněný život těch, které služba Pánovi odpuzuje, je povýšen. Ti, kteří jsou připoutaní k tomuto světu, Pánovi neradi slouží, neradi o Něm poslouchají a nemají na Pána žádný čas. Dokonce i když se přetvařují, že o Pánovi poslouchají, jestliže učení nevyhovuje jejich chuti, okamžitě jej zavrhnou. Nepřikládají poslouchání hari-kathá žádnou důležitost. Raději se soustředí na potřeby dneška.

Pokud chceme znát Boha, musíme přistoupit k Jeho oddaným. Žádný jiný způsob jak poznat Boha není.



Amrita Vání
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Jak správně naložit s požehnáním, kterého se nám dostalo?

Neprahněte po smyslovém uspokojení. Nesnažte se páchat hříšné činnosti. Spíše použijte své síly ve službě Pánu Harimu a zachovávejte si přitom odstup od všeho, co se týká světské morality. Tímto úplným odevzdáním dosáhnete dokonalosti. Měli bychom zanechat hříšných činností, tak jako to učinili Džagáj a Madháj po přijmutí útočiště u Šrímana Maháprabhua.

Vnímat utrpení ostatních jsou schopni pouze ti, kteří pochopili, že je hari-bhadžan tím nejvyšším cílem. Ti, kteří uctívají Hariho, dosahují věčného života; kdo Ho uctívá, nikdy nezemře. Oddaní se na rozdíl od materialistů konstantně nezaplétají s nepřáteli, jako jsou chtíč, zloba a nenasytnost. Ti, kteří mají přirozený sklon k uctívání Pána Hariho, nepotřebují násilím ovládat svoje smysly. Zapojí-li se do Pánovy služby, budou Jeho milostí jedovaté zuby jejich smyslů jednoduše vytrženy i s kořeny.

Dokonce i ty nejzkušenější podmíněné duše se zajímají o smyslový požitek, přestože i ony jsou ve své snaze o dosažení štěstí nuceny zakoušet utrpení. Oddaných se však kyvadlo štěstí a neštěstí tohoto světa netýká. Tento svět je pro ně spíše místem naprosté spokojenosti, neboť sami po ničem netouží. Netouží dokonce ani po pozici Indry, což teprve říci o Brahmovi, pánovi všech polobohů. Materialista by se nikdy nerozhodl stát se v tomto světě pouhým hmyzem, zatímco oddaný by se nezdráhal přijmout i takové zrození, pokud mu bude umožněno zaměstnat se v hari-bhadžanu. Díky tomuto postoji oddaných Pána Čaitanji se dokonce i polobozi cítí být požehnáni jejich milostí.

Je důležité dosáhnout seberealizace v tomto životě. V opačném případě budeme v okamžiku smrti pohlceni hmotou a přinuceni se znovu narodit v hmotném světě. Nestýkáme-li se během života s Pánovými oddanými, skončíme svůj život tvořením různých úzkoprsých skupin a sekt.



Amrita Vání
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Někteří lidé tvrdí, že jsou si všichni rovni. Mají pravdu?

Je možné, aby čestný a nečestný, oddaný a neoddaný, zbožný a bezbožný, učenec a hlupák, polobůh a Nejvyšší Pán, cudný a nemravný, světlo a tma, přirozený a podmíněný stejně tak, jako oddaná služba a neoddaná služba, byli na stejné úrovni? Těm, kteří si neuvědomují vnitřní význam věcí, anebo nejsou schopni proniknout do jemnějších úrovní chápání, se zdá být všechno snadné. Hloupý chlapec může tvrdit, že má jeho nečitelné psaní nějaký význam, neboť psaní inteligentního člověka je smysluplné. Bude-li však nečitelné a smysluplné psaní považováno za rovnocenné, hlupáci si o komkoliv, kdo se mezi nimi pokusí dělat rozdíly, budou myslet, že se provinil sektářstvím či stranickostí. Jestliže se obrátíme na ty, kteří nechápou Nejvyššího Pána Hariho, aby hovořili o tématech týkajících se Pána Hariho a o závěru těchto témat, řeknou nám, že dobrat se závěru by bylo sektářské. Potom by také řekli, že vyvrátit chybný závěr je rouhání. Myslí si: „Protože neznáme všechno, je pro nás lepší, když nazveme vše rovnocenným a tím vyvážíme všechny rozdíly. Tak bude každý spokojen a nevznikne žádné nepřátelství.“

Avšak pravda se lží a oddanost s neoddaností si nikdy nejsou rovny. Pro ty, kteří postrádají oddané cítění, kteří necítí nutnost sloužit Nejvyššímu Pánovi, kteří netouží po opravdovém prospěchu a jejichž životním cílem je hmotný požitek a uznání, se oddaná služba a takzvaná “oddaná služba“ zdájí být stejné.

Šríla Bhakti Sádhaka Muni Mahárádža k tomu dodává: „Tento výrok Šríly Prabhupády bychom si měli neustále připomínat.”



Amrta Vání
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Lze dosáhnout štěstí bez odevzdání se Krišnovi?

Pokud se živé bytosti zcela neodevzdají Krišnovi, nemohou dosáhnout úplného štěstí. Nevzpomínáme-li na Krišnu na každém kroku, při každém pohybu a během všech činností, zcela jistě sejdeme na špatnou cestu. Jestliže si na základě síly poznání, které jsme získali skrze naše smysly, stále zachováváme mentalitu „já“ a „moje“, budeme nakonec bezradní. Pokud jsme pokryti nepochopením, na jehož základě se mylně domníváme, že jsme poživateli a tento svět je určen k našemu požitku, bezpochyby poklesneme.

My jsme duše a tento svět je mrtvá hmota. Hmota je to, co si lze užívat. Zapomeneme-li na naše přirozené postavení, ovládne nás falešné ego a pocit, že jsme poživateli a vše hmotné je určeno pro náš požitek. Když falešné ego dosahuje svého vrcholu, ničí nás hříšná představa, že: „Já jsem všemocný bůh.“ Jestliže jsme se naší zdánlivou velikostí pomátli, je jasné, že se náš pokrok naprosto zastavil.



Amrita Vání
Šríla Prabhupáda Bhaktisiddhánta Sarasvatí

Jsou zkoušky, jež Pán uděluje živým bytostem, projevem Jeho milosti?

Aby mohl být žák přijat do vyšší třídy, učitelé ho milostivě vyzkouší. Pro pozorného a inteligentního studenta jsou zkoušky zdrojem štěstí. Pouze nepozorní studenti se zkoušek obávají a nemají je v oblibě.

Ti, kteří oslavují hmotný požitek a hovoří tak, aby potěšili svoje publikum, se během svého kázání nesetkávají s nebezpečím, potížemi nebo překážkami. Avšak ti, kteří káží o oddané službě a věčné potřebě duše, čelí mnoha nesnázím. Tyto těžkosti přicházejí a pokoušejí se nás zastrašit. Avšak ti, kteří přijali za svoje útočiště oddanou službu, by s jistotou měli vědět, že tyto překážky přicházejí, aby vyzkoušely naši lásku a odhodlanost sloužit Pánovi; ve skutečnosti nám pomáhají, abychom se progresivně rozvíjeli na cestě oddanosti.

Měli bychom zůstat pevní a silní v oddané službě a osvojit si dokonalý příklad námáčárji Haridáse Thákury a nejpřednějšího oddaného Prahláda Maharádži. Oba ukázali úžasný služebný postoj a vysoký stupeň tolerance. Lidské bytosti jsou ochotny nechat se po stovky životů mást jenom proto, aby nakonec dosáhli něčeho dočasného. Jestliže se tito lidé - dokonce i přesto, že vidí tisíce příkladů neúspěchu - nezdráhají vzdát svých životů, aby dosáhli bezvýznamného požitku, proč by potom inteligentní a šťastní oddaní nemohli odevzdat svoje dočasné životy, aby pochopili Nejvyššího Pána, který je věčnou Absolutní Pravdou?