Na začátek 
Šrí Šrí Rádhá Góvinda Gaudíja Math

 



Co je oddaná služba?
Srila Bhakti Vallabha Tirtha Gosvami Maharaj



* Pokud se české titulky nezobrazí automaticky, aktivujete je stiskem druhého tlačítka na pravé straně ve spodní liště ovladačů.



Modleme se pro touhu sloužit
Šríla Bhakti Tilak Niskinčan Mahárádž




Postoj žáka
Šrí Šrímad Bhakti Promód Purí Gósvámí Mahárádž

Každý inteligentní žák by si měl myslet, že blaho celého vesmíru závisí na jeho charakteru a striktním přístupu k duchovnímu životu. Měl by převzít osobní zodpovědnost za blaho celého světa. Proto by měl dříve, než začne s kritikou činností ostatních, vlastním příkladem dokázat, že je jeho vlastní oddaná praxe udržována bez poskvrny. Je-li tomu tak, získá z toho prospěch nejen on, ale skutečně každý na celém světě.

Žák uvažuje následovně: „Přijal jsem útočiště u Gurua a přijmul od něj zasvěcení. Vydal jsem se na cestu vedoucí k čisté oddanosti. Nebudu-li se chovat příkladně, tak nejen že lidé nepřestanou kritizovat mě, ale budou hledat chyby také u mého duchovního učitele, u mého uctívaného božstva, na cestě oddanosti, u celé vaišnavské sampradáji, u předchozích áčárjů a u náboženství samotného. Budou hanobit písma, velké autority, které je napsaly a každého, kdo následuje jejich pokyny. Nakonec budou kritizovat samotnou víru v Boha a všechny doktríny, vedoucí k vyššímu, transcendentálnímu cíli života. Zavrhnou dokonce i mého otce a matku i s jejich rodinami. Následně se stanu v očích všech těchto lidí hanebným, bez možnosti říci cokoliv na svoji ochranu.

Narodí-li se v jakékoliv rodině skutečný oddaný, je jeho přítomností očištěna celá rodina, bez ohledu na její společenské postavení. Život jeho matky se tak stane úspěšným. Slavným se stane také jeho domov a země, v níž se narodil. Jeho předci se na nebesích dávají do radostného tance, neboť se mezi jejich potomky narodil oddaný a také z vyhlídky na obdržení obětin maháprasádam (zbytků Pánova jídla) a Pánovy čaranámrity (vody která omyla Pánova lotosová chodidla), jež jim přinesou štěstí.

Mohu si tedy snad dovolit poklesnout a stát se tak hanbou a neštěstím celé mojí rodiny? Stejně tak, jako je na bílém plátně zřetelně vidět kapka inkoustu, je u duchovně žijící osoby nápadné její nesprávné chování a svádí ke všeobecné kritice.“

Přesto by se nikdo neměl rozhodnout pro duchovní život z pouhého strachu být kritizován. Oddanost Pánovi je přirozenou činností duše. Vydá-li se někdo na cestu takovéto oddanosti v souladu s pokyny písem, je zaručeno blaho nejen jeho, ale také všech na celém světě.




Jeho Božská Milost Óm Višnupáda Paramahamsa 108
Šrí Šrímad Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádž

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža se narodil roku 1895 v západobengálské Hapaniji. Svoje mladistvé zábavy věnoval studiu, přičemž přirozeně vynikal v jakémkoliv ze zvolených učebních témat. Od dětství ho přitahovala kultura víry v Boha a studoval Védy, Upanišady a jiná písma. V souladu s rodinnou tradicí obdržel ve věku čtrnácti let posvátnou šňůru a jeho spříznění s božskou sférou narůstalo. V raném věku byl obzvláště přitahován Pánem Rámačandrou, ovšem později, jakmile se seznámil s doktrínou Šrí Čaitanji Maháprabhua, začal číst Bhagavad-gítu a vyvinul pouto k Pánu Krišnovi.

Po ukončení primárního a sekundárního studia vstoupil Šríla Šrídhar Mahárádža na Krišnanáthovu univerzitu v bengálském Berhampuru, kde po čtyřech letech graduoval ve studiu filozofie. Po určitý čas hledal Šríla Šrídhar Mahárádža sádhua, od kterého by mohl přijmout zasvěcení, ale nenalezl nikoho, kdo by se mu zamlouval. Milostí Všemocného se potom Šríla Šrídhar Mahárádža setkal se svým věčným vůdcem a rádcem, Šrílou Bhaktisiddhántou Sarasvatím Thákurou, a roku 1927 se stal jeho zasvěceným žákem.

Roku 1930 udělil Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Šrílovi Šrídhar Mahárádžovi sanjás a daroval mu jméno Bhakti Rakšak, což znamená „Strážce oddanosti“. Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura rozpoznal ve Šrídhar Mahárádžovi schopnost dokonale ochránit gaudíja-vaišnavskou linii před falešnými reprezentacemi a miskoncepcí. Potom, co si Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura přečetl Šríla Šrídhar Mahárádžovu sanskritskou kompozici opěvující Bhaktivinódu Thákuru, poznamenal: „Těší mě, že po tom, co odejdu, tu zůstane alespoň jeden člověk, který je schopen reprezentovat mé závěry (bhakti-siddhánta).“

Šríla Šrídhar Mahárádža je ctěn pro svoje rozsáhlé pochopení a uvědomění šástry (písma), proto mu také jeho Guru udělil titul šástra-nipuna, což označuje toho, kdo je velmi inteligentním odborníkem v chápání významu šástry. Nejen Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí oceňoval Šrílu Šrídhara Mahárádžu pro jeho pokročilost v Krišna-vědomí, ale také mnoho z jeho blízkých duchovních bratrů ctilo jeho zralost. Spousta z nich, jako např. Šríla A.Č. Bhaktivédanta Svamí Mahárádža, Šríla Bhakti Prajňána Kéšava Mahárádža, Šríla Bhakti Saranga Gósvámí Mahárádža, Šríla Bhakti Dajita Mádhava Mahárádža, Šríla Bhakti Pramóda Purí Gósvámí Mahárádža a jiní, ho považovali za svého šikšá-gurua.

V jednom ze svých dopisů Šríla Bhaktivédanta Svamí Mahárádža uvádí: „K pokynům Šríly Šrídhara Mahárádži skláním svoji hlavu. Je mým věčným dobrodincem. Po odchodu Prabhupády (Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákury) je na místě, abych přijal jeho vedení. Řekl mi, abych zůstal navždy v této zemi.“

Krátce potom, co roku 1936 odešel Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí, založil Šríla Šrídhar Mahárádža vlastní chrám, Šrí Čaitanja Sarasvat Math, na březích posvátné Gangy v Navadvíp Dhámu, svaté zemi Šrí Čaitanji Maháprabhua. Hluboce chápajíc učení Šrí Čaitanji, začal Šríla Šrídhar Mahárádža komponovat vlastní texty.

Starší členové gaudíja-vaišnavské komunity hluboce oceňovali veškerá literární díla Šríly Šrídhara Mahárádži. Dobře známý, nebo dokonce věhlasný žák Šríly Sarasvatího Thákury, Šríla Akinčana Dás Bábádží Mahárádža, tvrdil: „Dílo Šrípad Šrídhara Mahárádži shledávám neodlišné od díla Naróttamy Dáse Thákury.“

Mnoho osvícených duší veřejně přiznalo velkolepost Gájatrí-nigúdhárty, když ji označili za nejvyšší poklad Gaudíja Vaišnavů. Šríla Bhakti Pramóda Purí Gósvámí napsal: „Šríla Šrídhar Mahárádžovo vysvětlení Brahma-gájatrí, matky všech Véd, odhalující její soustředěnost na meditaci o Šrímatí Rádhárání, mu bylo odhaleno v jeho nejhlubší meditaci. Je to důsledek Paramaradhya Šrí Šríly Prabhupádovy božské milosti vůči němu.“

Krišna je déva, Svrchovaná Osobnost Božství, který projevuje své milostné zábavy ve věčné Gólóce Vrindávaně, obklopen Svými oddanými naplněnými úžasnou láskou k Bohu. Ctihodný přívlastek déva byl udělen Šrídhar Mahárádžovu jménu, jakožto Šrídhar Déva Gósvámí, pro jeho schopnost odhalit vnitřní význam Pánových božských zábav lásky upřímně usilujícím oddaným. Způsob, jakým Šríla Šrídhar Mahárádža hovořil o zábavách Svrchovaného Pána, byl naprosto úžasný. Jeho hlas a jeho každý pohyb byly naplněny božskou láskou k Pánovi. On byl, jak to označil jeden z jeho žáků, „krása, sladkost a šarm v pohybu“.

Poslední dny svých projevených zábav zůstával Šríla Šrídhar Mahárádža neustále hluboce ponořen v náladě oddaného odloučení a prahnutí po božské službě Šrí Šrí Rádě a Góvindovi. V červenci roku 1988, za temné měsíční noci, ukončil Šríla Šrídhar Mahárádža svoje projevené zábavy v této světské sféře a vstoupil do věčných zábav Svrchovaného Pána.

autor článku - Šríla Bhakti Vallabha Tírtha Gósvámí Mahárádž



Nutnost odevzdání se
Šríla Bhakti Vallabha Tírtha Gósvámí Mahárádž

Všechna sláva Šrí Guruovi a Šrí Gaurángovi!

Tak dlouho, dokud nepřijmeme absolutní útočiště, nebudeme schopni dobrat se řešení našeho utrpení. Dokud se zcela nepodřídíme Svrchovanému Pánu, Šrí Krišnovi, budeme trpět strastmi tohoto světa. Pokoušíme se vydělat peníze a udržovat svoje světské vztahy, abychom takto dosáhli štěstí. Výsledky naší připoutanosti k pomíjivým věcem však můžeme vidět - bolestivá trápení. Přesto ale, kvůli naší nevědomosti a neznalosti vlastního já, pokračujeme ve snaze dosáhnout prchavého štěstí.

I když ztratíme naše jmění, nebo dokonce naše nejbližší, znovu se pokoušíme získat tyto věci zpět. Není-li nám zrovna k dispozici člověk, pořídíme si psa, kočku, papouška nebo cokoliv jiného a vyvineme k tomu pouto.

Znovu a znovu se honíme za pomíjivými věcmi, neboť jsme neodstranili hlavní příčinu našeho trápení. Touto příčinou je nesprávné pochopení vlastního já a nevědomost, díky které se domníváme, že nám dosažení hmotného zisku opravdu prospěje.

Dokud se neodevzdáme Pánovi, nebudeme nikdy schopni dosáhnout konečného cíle života. Ve Šrí Kathópanišadě (2.23) se praví:

nayam atma pravacanena labhyo
na medhaya na bahuna srutena
yam evaisa vrnute tena labhyas
tasyaisa atma vivrnute tanum svam

„Boha nelze dosáhnout a zrealizovat udělováním lekcí, inteligencí či velkou učeností. Svrchovaný Pán odhalí Svoji skutečnou podobu pouze odevzdané duši.“

Bhakti Vallabh Tírtha, 8.11.2011



Milost Šrí Nrsimhadévy
Šríla Bhakti Vallabh Tírtha Mahárádž

Šrí Nrisimhadéva zaujímá dvě strany. Vzbuzuje děs u neoddaných a projevuje náklonnost a starostlivost vůči Svým oddaným. Dokládá to následující verš z Ágany, uvedený Šrídharem Svámím v jeho komentáři ke Šrímad Bhágavatamu 7.9.1.:

ugro ’py anugra evayam sva-bhaktanam nr-kesari
kesariva sva-potanam anyesam ugra-vikramah

„Ačkoliv je lvice hrůzu nahánějící šelmou, ke svým lvíčatům je velice vlídná. Stejně tak nahání Pán Nrisimhadéva hrůzu takovým neoddaným, jako je Hiranjakašipu, zatímco ke Svým oddaným, jako je Prahlád Mahárádža, projevuje velkou náklonnost a vlídnost.“

Tohle vyjadřuje dokonale slávu výjimečné milosti Šrí Nrisimhadévy. Oddanost Šrí Nrisimhadévovi zvětšuje bhakti a odstraňuje nevhodné a nepříznivé podněty. Význam slova Hiranjakašipu je – hiranja: zlato či peníze, kašipu: postel; neboli „touha po penězích a ženách“. S tím také souvisí touha po slávě a postavení. To vše tvoří překážky na cestě oddanosti. Nrisimhadéva odstraňuje u živých bytostí Hiranjakašipuovu neoddanou mentalitu a podporuje v nich Prahládův oddaný postoj.

Přízeň Šrí Nrisimhadévy je tedy nezbytná pro oddané začátečníky, kteří mají ve své slabosti sklon tíhnout k věcem, jež nemají trvalou hodnotu.

Následující dva verše složil Šrídhar Svámí ve svých komentářích k veršům 1.1.1. a 10.87.1. Šrímad Bhágavatamu:

prahlada-hrdayahladam bhaktavidya-vidaranam
sarad-indu-rucim vande parindra-vadanam harim

„Klaním se Svrchovanému Pánovi Šrí Harimu se lví tváří, Jenž v podobě koncentrované blaženosti sídlí v srdci Prahláda Mahárádži a zbavuje veškeré nevědomosti. Jeho záře se podobá svitu podzimní luny.“

vag-isa yasya vadane laksmir yasya ca vaksasi
yasyaste hrdaye samvit tam nrsimham aham bhaje

„Klaním se objektu nejvyšší úcty, Šrí Nrisimhadévovi, na Jehož rtech tančí bohyně učenosti Sarasvatí, na Jehož hrudi sídlí v podobě zlatého pruhu Lakšmídéví a Jehož srdce je sídlem veškerého oslnivého bohatství Absolutního Poznání.“

ito nrsimhah parato nrsimho
yato yato yami tato nrsimhah
bahir nrsimho hrdaye nrsimho
nrsimham adim saranam prapadye

„Pán Nrisimha je tady, Pán Nrisimha je tam. Kamkoliv se vydám, všude je Nrisimha. Nrisimha je vně a Nrisimha je také uvnitř mého srdce. Přijímám útočiště tohoto prvního zjevení Šrí Nrisimhy.“ (Nrsimha Purána)

namas te nara-simhaya prahladahlada dayine
hiranyakasipor vaksah-sila-tanka-nakhalaye

„Uctivě se klaním Pánu Nrisimhovi, který je Prahládovým blahodárcem a který Svými drápy drásá kamennou hruď Hiranjakašipua.“ (Nrsimha Purána)

tava kara-kamala-vare nakham adbhuta-srngam
dalita-hiranyakasipu-tanu-bhrngam
kesava dhrta-narahari-rupa jaya jagadisa hare

„Ó, Kéšavo! Ó, Pane Hari, přijal jsi napůl lidskou a napůl lví podobu! Lotosový květ je velice jemný, ale v ještě větší úžas přivádějí Tvé lotosům podobné drápy, jež jsou zároveň tak tvrdé, že jsi jimi rozpáral tělo Hiranjakašipua, které se podobá vrcholu hory. Ó, Pane vesmíru, provolávám Ti věčnou slávu!“



Zklamání a bhadžan
Šríla Bhakti Vallabh Tírtha Gósvámí Mahárádž

Nebuďme zklamaní událostmi tohoto světa a neopouštějme náš bhadžan. Tento svět je místem zmatků a nepokojů, jenž jsou způsobeny ilusorní energií Nejvyššího Pána Šrí Krišny. Pouze zcela odevzdaná duše může překonat oceán zrození a smrtí – tří druhů utrpení. Praktikujme šaranágati, které sestává z šesti částí a je základem oddaného života. Bez šaranágati (odevzdání) není bhakti (oddanost).

Neměli bychom být rozrušeni světskými ztrátami a zisky. Velice obezřetně bychom měli dbát o věčné blaho věčného já, které půjde s námi.

Cokoliv je vůlí Všedobrého Nejvyššího Pána Šrí Krišny vykonáno, přináší všem věčný prospěch. Džívy (duše) sklízí ovoce své vlastní karmy. Nikdo jiný za to nemůže být obviněn. Za žádných okolností se během našeho krátkého pobytu v tomto přechodném světě nenechme rozrušit a neopouštějme bhadžan. Šrí Krišna se vždy stará a chrání zcela odevzdanou duši. Není nic, čeho by se měla obávat. Za všech okolností zůstává klidná. Vůle Absolutního nás ovládá všechny. Proti Jeho vůli nezmůžeme vůbec nic. Záleží pouze na Jeho vůli, jestli budeme žít život askety nebo hospodáře. Nikdo se nemůže postavit žádnému Jeho přání.

My nejsme schopni vidět uspořádání a nemáme kapacitu nalézt řešení. Jediným způsobem jak řešit problémy, je totálně a bezpodmínečně se podřídit. Džívy spáchaly vůči lotosovým chodidlům Šrí Krišny přestupek, když se Mu i přesto, že jsou Jeho věčnými služebnicemi, postavily na odpor. Dokud džívy tento přestupek neodstraní, nedojde k žádnému praktickému řešení. Mája je zcela spolehlivě obalí, načež je touha po požitku svrhne dolů do pekla – do intensivního utrpení.

Prvotní příčina nemoci musí být vymýcena, jinak budou nechtěné symptomy růst. Odpor ke Šrí Krišnovy, který je prvotní příčinou všech problémů, proto musí být odstraněn. Odpor vůči Krišnovy máme už od nepaměti. Tuto averzi nelze odstranit najednou. Může to trvat tisíce životů, a nebo taky jeden. Dokonce i velký oddaný Ambaríš Mahárádža, dokázal všechny hmotné touhy porazit postupně. Ničeho nelze dosáhnout najednou.

Sádhya (věčná blažená duchovní existence) nemůže být dosažena bez sádhany (disciplinované oddané praxe). Společnost skutečných bona fide sádhuů je k duchovnímu pozvednutí nezbytná.

Bhakti Vallabha Tírtha, 15. října 2011, Šrí Govardhan




Jeho Božská Milost Óm Višnupád Paramahamsa 108 Šrí Šrímad Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur Prabhupád


Šrí Šrímad Bhakti Promód Purí Gósvámí Mahárádž

Jeho život byl už od dětství zářivým příkladem nezlomného odhodlání sloužit Svatým Jménům a kázat o Jejich slávě. Nikdy nebyl ochoten tolerovat aroganci těch, kteří následovali cestu meditace o své vlastní duchovní podobě a o Svaté Jméno nejevili žádný zájem. Také netoleroval ty, kteří se uměle snažili následovat cestu rágánugá-bhakti, ale Máháprabhuovi pokyny z Šikšáštaky a pokyny Rúpy Gósvámího z Upadešámrity ignorovali. Poté, co v nás vybudoval řádné základy, přistoupil k tomu, aby nám sdělil, že se máme snažit o dosažení nejvyššího životního cíle – lásky ke Krišnovi, ve velice vznešené a kouzelně sladké náladě Vradži, kterou rozdával Šrí Čaitanja Maháprabhu. Nejvyšší důležitost přikládal Maháprabhuovu příkazu: „V tomto věku Kali je zpívání Svatých Jmen jediným způsobem (náma-sankírtana kalau parama upáya).“

Šrílu Prabhupádu zdobily čtyři vlastnosti, zmíněné ve verši trinád api ze Šikšáštaky a s jejich pomocí šířil slávu Svatého Jména. Bez přestání nás, jeho žáky, varoval před tím, abychom se nepokoušeli vykrádat pokladnici náboženských zážitků a také před falešným odříkáním, které je nepřátelské vůči duchovnímu pokroku. Šríla Prabhupáda doporučoval pravé odříkání, neboli yukta-vairágju.

kanaka-kāminī pratişţhā-bāghinī
chāďiyāche jāre se to vaişņava
sei anāsakta sei śuddha bhakta
samsāra tathāya pāya parābhava

Vaišnavou je ten, který zavrhl tygřici tužeb po zlatě (majetku), ženách a světské slávě. On je v pravdě odpoutaný a je proto čistým oddaným. Překonal v sobě otroctví opakovaných zrození a smrtí (samsáry).
(Vaisnava ke?)

Světskou slávu Prabhupáda považoval za nechutnou a přirovnával ji k prasečím výkalům. Nikdy nestrpěl neosobní filozofii, nebo oddanost znehodnocenou jňánou, jógou či karmou, neboť ty všechny se staví do opozice proti čisté oddanosti. Projevoval nezkrotné nadšení pro kázání Svatého Jména a Maháprabhuova náboženství lásky od břehu oceánu až po vrcholky Himálají a dále. Tak byly díky této snaze zažehnuty obětní ohně Svatého Jména a vítězný prapor Svatého Jména v současnosti vlaje téměř v každém koutě světa. A díky tomu se mnoha hloubavým lidem ze západních zemí natolik poštěstilo, že přijali duchovní cesty Indie.

Šríla Prabhupáda učil, že každá živá bytost má právo uctívat Pána. Kamkoliv přišel, tam hlasitě prohlašoval, že v oddané službě neexistuje žádná etnická či rasová diskriminace.

Podstatou kázání Šríly Prabhupády je upřímně přijmout útočiště u pravého Gurua a naplno se snažit zaměstnat oddanou službou ve společnosti čistých oddaných. Já samotný jsem slyšel, když Šríla Prabhupáda mluvil ke svým žákům o míru ve světě: „Bez praktikování a kázání náboženství lásky, jež učil Šrí Čaitanja Maháprabhu, nemůže být skutečný mír v tomto světě nikdy dosažen.“

Když Prabhupáda mluvil o povinnosti společnosti, která by měla vzdělávat svoje děti, opakoval to, co učila velká duše Šríla Bhaktivinóda Thákura:

jaďa-vidyā jata māyāra vaibhava
tomāra bhajane bādhā
moha janamiyā anitya samsāre
jīvake karaye gādhā

„Hmotné poznání je mocnou silou iluzorní energie a je překážkou na cestě k oddané službě. Vytváří iluzorní pouta ke koloběhu opakovaných zrození a smrtí (samsára) a mění lidské bytosti v osly.“

Proto bychom měli přijmout ochranu Svatého Jména, které nám udělí transcendentální poznání (para-vidya), jež je opakem poznání hmotného a následovat Svaté Jméno jako věrná žena. To jsou Maháprabhuova slova – vidya-vadhu-jivanam. Z tohoto pohledu není nutné dosáhnout jiného poznání, nežli toho, které napomáhá kázání Svatého Jména. Dokud nezastavíme mrhání lidských talentů, vědy, umění, kultury, obchodu, etiky a náboženství pro uspokojování smyslů, místo toho, abychom je použili pro dosažení nejvyššího cíle, nebudeme nikdy schopni odstranit nenávist, zášť a nepřátelství existující mezi lidskými bytostmi. Z úcty k výsledkům, kterých v této sféře dosáhl, musí být čistý oddaný posazen na čestné místo v lidské společnosti.

Nechť se tedy celými svými bytostmi odevzdáme cestě vytyčené Šrí Vjásadevou a Šukadévou! Jedině potom budeme moci dosáhnout našeho skutečného cíle. Zneuctíme-li Písma, zakládající se na realizacích velkých duchovních autorit, potom nás přivedou falešné a podvodné cesty k tomu, abychom ve jménu náboženství přijímali všechny možné druhy nevhodných činností. Proto Prabhupáda řekl:

pŗthivīte jata kathā dharma-nāme cale
bhagavata kahe tāhā paripūrņa chale

„Na Zemi je ve jménu náboženství podporováno tolik věcí, ale Bhágavatam říká, že nejsou ničím jiným než podvodem.“

Modlíme se, aby se Prabhupádovo poselství rozšířilo po celém světě. To bude zkázou ateismu, jenž je tak destruktivní pro naši planetu a zavedením nefalšovaného teismu pro blaho celého lidstva. A to přinese mír a blahobyt všem.

Toužící po lotosových chodidlech Šríly Prabhupády služebník služebníka Šrí Bhakti Promód Purí

Celý překlad článku je k dizpozici v Gaura Vání prosinec 2009 (strana 367)